Pro zahraniční návštěvníky ještě EN:

Never use hosting services by centralhost.eu. Worst hosting ever.

Nicméně jsem stále zastával klasický přístup programování v php a to „pěkně“ strukturovaný skript, který se vykoná tak jak je napsán.  Asi před měsícem jsem se dostal k započatému většímu projektu, který byl  započatý právě v zde popisovaném frameworku. Jelikož se mi nechtělo celý tento začátek přepisovat a také jsem začal mít pocit, že by bylo dobré se naučit něco nového, vrhnul jsem se po hlavě do práce s NETTE.

První den byl vícemeně věnován průzkumu celého prostředí, ujasnit si co jsou routery, co jsou presentery a co renderery. Celá ta hierarchie adresářů zdála se být z prvu matoucí. Druhý den, kdy už se mi začlo dařit vytvářet funkční bloky kódu byl o dosti příjemější. Začal jsem tedy pročítat příjemný český manuál, diskuze jsou vedené taky v češtině, což je dobré pro každého kdo chce s něčím takovým začít a bojí se angličtiny . Jinak co mě opravdu nadchlo je práce s formuláři, s autorizací uživatelů, AJAXem a v neposlední řadě také implementace databázového rozhraní Dibi. Třeba někdy popíšu blíže nějaký projekt více, ale v tuto chvíli bych asi neobsáhl nic více než co je již napsáno.

Takže NETTE vřele doporučuji a po roce co něm vím začínám používat všude. Více zde.

Po stažení mě velmi překvapilo, že Quick.Cart nevyužívá databázi (čehož jsem se zprvu lekl). Po prvním spuštění mě však velmi potěšila rychlost i na mém historickém serveru. Jelikož tento obchod nebude obsahovat stovky typů zboží určitě toto řešení bude dostačující.

Po prvních pokusech jsem se začal obávat, jelikož jsem zprvu nepříliš chápal jak je obchod koncipován a měl jsem pár nápadů, které mi zprvu nešli realizovat. Po jednom odpoledni jsem však do tajů QC pronikl a začal si doprogramovávat své věci.

Z čeho mám největší radost je vytvoření Friendly URIs, se kterými se zde podělím.

1) bylo potřeba vytvořit pravidla v .htaccess

2) uprava funkce v libraries/trash.php na:

3) promazani funkce change2latin … hadalo se to se mnou ze ty divny znaky nejsou v cp1250

4) v core/product.php upraveno nasledujici

na

5) v core/pages.php upraveno nasledujici

na

Sice jsem ještě udělal ve výsledku pár úprav, aby se nezobrazovala čárka v url, ale to si už nechám jako tajemství. Myslím že trošku šikovnější člověk si to dle tohoto návodu upraví i sám. Tak snad vám to pomůže a jestli jo tak prosím pište komenty.

Nejprve bych upřesnil „stroj“ na kterém tento systém beží. Jedná se o Notebook IBM Thinkpad T22. Který tepe na 900MHz, s 512MiB operační paměti a nějakým slaboučkým grafickým čipem od S3. Jak je vidět, nemá ani cenu se pokoušet o nějaký beryl nebo compiz. Použil jsem pouze vzhled ve stylu Mac-OSX. Dále jsem si velmi oblíbil aplikaci conky. Její nastavení je vidět v pravém horním rohu. Nezabírá téměř žádné systémové prostředky a přitom tak užitečná věc. Pokud by nekdo chtěl tuto konfiguraci conky, ať si napíše, rád pošlu (jedná se o lehce upravenou verzi, kterou jsem našel na gnome-look). Jako poslední detaily, na které bych rád upozornil je můj oblíbený wallpaper s tuxem a talčítko STOP v levém dolním rohu.

LPT začínala od 18 hodin v hospodě U kočky. Poměrně příjemná hospúdka v centru Teplic. Po mém příchodu již byla rozvedena debata o běžných věcech jako „co říkáte na návrh změny označení jádra“, nebo kolega nemohl dorazit protože byl týden s přítelkyní a je unaven . Tímto duchem se strávil celý večer za popíjení piva. Celkově se sešlo 10 lidí (z čehož i jedna slečna) a jeden tučňák. Chvíli po příchodu jsem byl ihned vyslechnut (jak dlouho linux, jaké distro, které prostředí. Tuším že jsem byl jediný Ubuntista. Večer proběhl v pořádku, dokud však nedošlo k placení. Myslím si že zaměstnanci tohoto restauračního zařízeni, nebyly zcela ochotni s námi řešit situaci, kdy po zaplacení zbylo na lístku za cca 200Kč. Však byly zde i položky, které se u našeho stolu ani neobjednali. Nakonec se situace vyřešila jistou dohodou. Ovšem chování personálu v této situaci hodnotím záporně. Ale jelikož obsluha během akce byla dobrá nemohu tento podnik nikterak zatracovat.

Na pozvání spolužáka jsme vyrazili na druhý roční festivalu Votvírák, který se konal na letišti v Milovích u Prahy. Prostor myslím velmi vhodný pro festival takového rozměru. Od dálnice co by kamenem dohodil, není příliš blízko města aby rušil a prostoru pro parkovaní i stanování mnoho.

Ve čtvrtek, hned jak jsem přišel ze zkoušky jsme se ještě s pár spolužákami sbalili a vyrazili směr Milovice. Cestou nákup potřebných surovin v Hypernově (by jste nevěřili jaký je problé sehnat pláštěnku, za to alkohol s tím jsme problém neměli). Dorazili jsme tedy na letiště rozložili stany a hurá dovnitř. Pivo za 30,- což sme čekali (proto v autě zásoba). První den kapely příliš neuchvátili, zato fronta na zlevněné lístky byla „veliká“.

Druhý den jsme se probudili do šílené zimy. Nedalo se nic dělat vzali jsme veškeré oblečení a šli jsme na pivo. Kapely v pátek byly mnohem lepší, odpoledne se nám i vyjasnilo a oteplilo.

Sobota byla po stránce počasí super, potkali jsme i několik známích a udělali takovou menší „oslavu“.

Nedělní vstávání bylo velmi krušné. Při balení stanu jsem navíc objevil dvě myší díry ve stanu. Celkově ale akci Votvirák hodnotím velmi kladně.

Tak přechod na vyšší verzi se mi bohužel nezdařil. Nejspíše z důvodu velkých uprav vzhledu prostředí GNOME. Celé grafické prostředí se načítalo velmi dlouho a výsledkem bylo oku nepříliš lahodící vzhled. Nicméně ani v této verzi se mi nepodařílo rozchodit ibm-acpi. Rozhodl jsem se tedy otestovat i jiné distribuce.

Prví byl OpenSUSE. Musím říct že na můj vkus je tato distribuce příliš „klikací“ a velmi mi připomíná Windows. Dále je SUSE velmi mohutný, což na výkonných počítačích sice může být plus, ovšem na mém starším laptopu se chová velmi pomalu.

Další přišla na řadu nově vydaná verze Fedory 9. Toto prostředí je mi dobře známé, jelikož na Fedoře pracuji ve firmě. Toto je o krapet lepší řešení, však Ubuntu zda se stále být lepší. Na fedoře jsem si tedy prve vyzkoušel kompilaci vanilla jádra, která se „kupodivu“ nepodařila. A přišla na řadu čistá instalace Ubuntu 8.04 .

Opět tedy Ubuntu. Instalace proběhla v pořádku. Většinu nastavení se mi podařilo obnovit ze zálohovaného /home. Jen pár detailů bylo potřeba hledat. Nyní jsem tedy na tom asi jako na začátku. IBM-acpi stále nejde. Využívám balíček tpb, který je taková malá náhrada. Ale jelikož jsem třem tlačíkům věnoval velké usilí tak jsem boj již vzdal. Uvidíme jak v dalších verzích.

Klientský program síťový manager vytváří virtuální spojení se serverem zvaným SNMP agent, který běží na sledovaném síťovém zařízení. Agent monitoruje stav zařízení a poskytuje o něm informace manageru. Síťový administrátor pracující se síťovým managerem tak může mnohem snadněji spravovat síť, identifikovat a řešit vzniklé problémy. Informace poskytované agentem jsou uspořádány podle databáze MIB (Management Information Base), která svojí strukturou odpovídá danému zařízení.

Agent, manager

Protokol definuje dva typy zařízení na síti – managery a agenty. Navíc mohou existovat tzv. proxy agenti, které kontaktuje manager místo vlastních agentů.

·SNMP Manager – program, který běží na síťové stanici. U větších systémů jde většinou o vyhrazenou výkonnou pracovní stanici s běžícím software NMS (Network Management System). Funkce tohoto SNMP Manageru pak spočívá v dotazování jednotlivých SNMP Agentů pomocí SNMP operací. Smyslem je získat všechny potřebné informace o daném zařízení, které agent reprezentuje. SNMP Manager poskytuje většinou grafické rozhraní, které umožňuje prezentaci získaných dat, sledování síťových alarmů a archivaci dat (např. k analýze časového vývoje).

·SNMP Agent – malý program běžící na síťovém zařízení, který jej reprezentuje a odpovídá na dotazy SNMP Managera. Agent proto neustále monitoruje a sbírá informace o všech dostupných funkcích a stavech daného zařízení. K získání informací o daném zařízení musí manager vyslat požadavek na dané zařízení a projít informace poskytované agentem. Musí projít celou stromovou strukturou MIB až k objektu, který obsahuje potřebná data, aby mohl získané informace interpretovat.

Informace mohou být také vyslány agentem bez vyžádání managerem. Jestliže agent detekuje jisté podmínky, jako např. hardwarovou poruchu, vyšle tuto informaci zvanou trap sám bez vyžádání. To je důležité pro zajištění okamžité informovanosti např. o vážnějších problémech, protože tzv. polling aktivita managera – procedura vyžádání informací – je nastavitelná v jistých intervalech.

Pro většinu informací není nutné kontinuální monitorování (neprovádí se také z důvodu zbytečné zátěže sítě), a tak kombinace polling aktivity managera a trap aktivity agenta zajišťují potřebnou efektivitu.